Michal Jůza (* 1951) byl v roce 1991, po vydání prvotiny Jednotlivé básně (1990) nazván „básnícím hrnčířem“, což postihuje dvě z jeho profesí, zdaleka ne však všechny. Původně chtěl být architektem, ze studií byl však vyloučen po potyčce s StB na pohřbu Jana Patočky v březnu 1977. V roce 2014 vydal v surrealistické edici Analogonu sbírku Posbírané básně. Se Skupinou česko-slovenských surrealistů spolupracuje od roku 2005.
[Bližší: https:/
———————————————————————————————————————————————————————–
František Bukeš (malíř/grafik 3. 7. 1962, Praha), soukromě studoval u malíře Jaroslava Horálka.
Bližší viz např. http:/
———————————————————————————————————————————————————————–
Václav Vajda Jíra (* 17. prosinec 1939 Louny) je český výtvarník, spolu se Zdeňkem Sýkorou, Kamilem Linhartem, Vladislavem Mirvaldem a dalšími člen Lounské krajinářské školy. Od poloviny 60. let až do současnosti se prosadil jako tvůrce mobilních strojků a strojů, sestavených z technických součástí různých výrobků. Do GEJ se vrací téměř po devíti letech s obrazy vytvořenými na motivy převážně avantgardní hudby.
Bližší: https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Jíra
———————————————————————————————————————————————————————–